Lepidla, která drží v mrazech i na poušti

Abyste měli radost ze štítku, který slouží jako marketingové značení pro váš produkt, je kromě perfektního zpracování každého detailu potřeba ještě něco. Aby dobře držel. V RATHGEBERu proto pracujeme jen s těmi nejkvalitnějšími lepidly. Pojďte se podívat, jaké typy lepidel používáme a co všechno vydrží.

Jistě to znáte ze své zkušenosti: Nalepili jste štítek, logo nebo nápis na produkt a už po několika dnech (nebo v lepším případě týdnech) vyčnívají odchlípnuté okraje a celé to tak nějak nedrží. Nejčastější příčinou bývá použití nevhodného lepidla pro daný charakter podkladu. Důvodem je rozdílná povrchová energie polepované plochy. Platí, že čím nižší je energie povrchu, tím je lepení obtížnější. Kritické je lepení na materiálech jako jsou polyethylen (PE), polypropylen (PP) nebo silikon. Problematičtější mohou být také některé strukturované povrchy.

Klíčové je proto vybrat nejen kvalitní lepidlo, ale především lepidlo určené na daný typ povrchu. „V RATHGEBERu používáme jen renomovaná lepidla od ověřených výrobců. Většinou se jedná o lepidla na akrylové bázi. Například lepidla na bázi kaučuku nepoužíváme vůbec. Ta sice lepí hned a štítek drží na předmětu okamžitě. Jejich nevýhodou je však mnohem kratší výdrž,“ vysvětluje Martin Dobeš, projektový manažer společnosti RATHGEBER.

Extrémní podmínky: Když musí lepidlo vydržet na poušti i za polárním kruhem 

Standardní lepidla, které jsou dodávána spolu s finálními štítky, logy či nápisy, běžně vydrží –40 až +80 °C. Co když jsou však podmínky ještě náročnější? V takovém případě přijdou na řadu lepidla určená pro extrémní podmínky. Tato lepidla jsou výkonnější a dobře drží i ve 120 až 130 °C. Krátkodobě pak snesou i 150 až 160 °C. 

V České republice se s takovými podmínkami sice nesetkáme. Existují však země, kde jsou extrémně vysoké teploty běžné. „Nedávno jsme například řešili dodávku etiket na Arabský poloostrov typický velkými výkyvy teplot. Pro aplikaci štítků řady CHROMOTION na zadní část karoserie osobních aut jsme nakonec zvolili lepidlo na bázi akrylátové pěny o tloušťce 0,4 mm. Výhoda použitého lepidla je v tom, že lepí v celé své tloušťce a dobře snáší právě teplotní výkyvy,“ dodává Martin Dobeš.

Standardní lepidla, které jsou dodávána spolu s finálními štítky, logy či nápisy, běžně vydrží –40 až +80 °C. Ty výkonnější potom dobře drží i ve 120 až 130 °C.

Co se týče teplot, musí se lepidla vyrovnat i s opačným extrémem. Třeba v minulém roce společnost RATHGEBER řešila, jaké lepidlo použít pro kulaté logotypy a nápisy pro limitovanou edici vozů TATRA. „Tatry se běžně pohybují v tom nejnáročnějším prostředí včetně ruské Sibiře. Takže držet musí i v tuhých mrazech. A proto jsme použili pěnové lepidlo o tloušťce 1,5 mm,“ doplňuje Martin Dobeš.

Jak postupovat, aby lepidlo drželo? 

Celý postup je při dodržení základních podmínek velmi jednoduchý. Takže nalepit hotové štítky na produkt zvládnou klienti RATHGEBERu i sami. Nutné je pohlídat povrch produktu, na který se bude štítek lepit. Měl by být suchý, čistý a odmaštěný (to samé potom platí také pro spodní stranu štítku). Důležité je myslet také na teplotu. Ideální je lepení provést při teplotě mezi 15 až 35 °C. A stejnou teplotu by měl mít také štítek a polepovaná plocha. 

V RATHGEBERu vybíráme ideální způsob připevnění pro každý typ výrobku a povrchu zvlášť. U složitých povrchů typ a množství lepidla neodhadujeme, ale vybíráme na základě měření a zkoušek. 

Pokud štítek nedrží, bývá často problém ve způsobu aplikace. „V RATHGEBERu většinou používáme transferová lepidla, která se na materiály nanáší laminací. Tlakem se pak lepidlo aktivuje, trvá ale ještě asi 24 hodin, než se dostane na svou maximální lepivost. V tom někdy dělají naši zákazníci chybu. Nemohou od lepidla čekat, že bude držet, pokud po nalepení ihned rozběhnou motor a stroj se zahřeje na vysokou teplotu. Chce to čas, lepidlo potom ale vydrží i velmi náročné povětrnostní podmínky,“ dodává Martin Dobeš.

Lepidlo vs. samolepicí fólie 

Dobře držící lepidlo je možné vybrat pro většinu pevných povrchů – i pro ty nepravidelné a různorodé. Ne vždy je však povrch náročný. Pro hladké a „jednoduché“, tzv. polární podklady jsou k dispozici různé systémy samolepicích fólií. Štítek, nápis nebo logo potom fungují stejně jako klasická samolepka. Možnou variantou jsou také další typy upevnění – šrouby, řetězy, šité okraje a mnoho dalších. V RATHGEBERu vybíráme ideální způsob připevnění pro každý typ výrobku a povrchu zvlášť. U složitých povrchů typ a množství lepidla neodhadujeme, ale vybíráme na základě měření a zkoušek. 

Co všechno vydrží lepidla, která v RATHGEBERu používáme? 

Rozhodně se nedá vše paušalizovat, každé lepidlo je jiné a něčím unikátní. Obecně však pro transferová lepidla platí, že mají:

• vynikající odolnost vůči nízkým a vysokým teplotám,
• vynikající odolnost vůči vlhkosti a vodě,
• vynikající odolnost vůči organickým rozpouštědlům,
• vynikající odolnost vůči většině chemických činidel,
• dobrou odolnost vůči UV záření.

Což samozřejmě platí při dodržení optimálních aplikačních podmínek. Více o technologii lepení se dozvíte na našich stránkách.